Když se muž chová jako dítě

Chlapeček versus Chlap.

Je velice sexy, když muž neváhá. Když se nebojí a zkouší to zas a znova. Když charizmaticky přiměje změnit ženino „ne“ na „možná“ a pak na „ano“.

Když ji dokáže svést a provést změnou. Když ji splní každé přání, až ona sama neví, co by si přála.

Otálení.

To je protipól k sexy jednání. To je antisexy. Když se on vymlouvá na to, jak to nejde, jak neví, co má dělat, jak si neví rady, to je nepřitažlivé.

Když muž neví, tak tím nesmí zatěžovat svojí ženu.

Protože ona mu velice často záhy začne pomáhat a řešit to. To možná pomůže situaci vyřešit, ale jejich vztah se promění. Vytratí se z něho polarita. Žena se stane pomocnicí, služkou, matkou. Prostě vším možným, jen ne přitažlivou ženou, kterou si chce muž získat. A tak dříve nebo později, muž zamíří jinam. Spokojen, že domácnost a děti jsou plně ve spolehlivých rukách jeho schopné pomocnici – manželky, vyrazí dělat ramena na nové teritorium. A to může být v práci nebo příležitostně v různých situacích. Proto může být muž na pracovišti obzvlášť přitažlivý. Je to jeho hřiště, kde dělá ramena. No, dovolí si to jenom proto, že má v zádech jistotu své dobře zajištěné rodiny. Kde už nefunguje to jiskření, které mu dává pocit výjimečnosti, a tak si po kousíčkách bere tento pocit jinde. Jemně flirtuje s kolegyní, s prodavačkou v obchodě, je galantní k cizím ženám, hraje rytíře v různých situacích, které mají začátek a konec časově jasně stanovený. Kochá se obdivným pohledem těchto žen, kterým jeho pozornost dělá dobře. Nabíjí se jejich zářícím úsměvem a uznáním. Dobíjí si baterky jako „muž, jako rytíř, jako princ, jako super chlap“. Jako ten, který všechno hravě zvládá. Budí dojem, že se vším si ví rady, že se na něj dá spolehnout. Šíří do prostoru informaci o sobě, jaký je skvělý. Tím poblázní hlavu mnoha dívkám a ženám, které o něm sní, mají ho ve svých představách už doma. Představují si, jak úžasné je žít s tímto princem, králem, s tímto úžasným mužem jejich snů. Netuší ale, že tento muž je doma úplně jiný. I když dojde k nějaké milostné aférce, tak muž si ji vychutná a ukončí ve chvíli, kdy milenka začíná mít nároky. Protože už nezvládá 2 teritoria, kde žena od něho něco žádá. Se svým modelem chování by musel i s touto ženou mít dítě, pak ji nechat doma a jít dělat ramena zase jinam. A tak pořád dokola. To by mohlo být velice náročné po všech stránkách, řečeno s nadsázkou. A tak muž milenku opouští, pro ni v tom nejlepším. Ona se na to může dívat ve smyslu, že on jim nedal prostor, nedal šanci rozvinou jejich románek ve vztah. Bylo by to tak krásné, myslí si ona. On ale moc dobře ví, že ho to už nebaví. Že těch pár nocí stačilo. Ztratilo to pro něho důležitý glanc nového a jede dál. V zádech má ale pořád svoji rodinu, o kterou se stará. Kde vystupuje jako hodný a starostlivý táta a manžel. Tento muž nedozrál.

Není to muž, ale chlapeček, který přes obdiv žen potvrzuje sám sebe.

Čím více žen ho obdivuje, tím víc se on cítí být mužem. Cítí se být borec a skutečný chlap. Proč? Protože v jeho těle se kumuluje adrenalinový koktejl.

Adrenalin v těle vytváří pocit neohrožení a síly.

Muž v opojení adrenalinu má pocit, že může všechno, že mu celý svět leží u nohou. Je neohrozitelný. Je to borec. Jeho mozek je opitý touto iluzí. A adrenalin se vyplavuje vždy, když dobývá nová území, když se snaží a uspěje. A to je i maličkost – když pomůže kolegyni s kabátem, nebo jí přinese kávu, poradí ji s excelovou tabulkou… A ona ho ocení, věnuje mu zářiví úsměv, tak on je v sedmém nebi. Cítí se jako chlap. A dělá to právě proto. Dělá to právě pro tento pocit sám ze sebe. Na prvním místě není žena a její potřeba, ale jeho pocit. To je ta past. Když lichotky muž dělá sám pro sebe, tak si vybírá rychlé a snadné možnosti dosažení úspěchu. Nemá snahu se moc namáhat. Chce si dobít baterky a jít dál. A proč by ne? Říká si. Vždyť všude kolem je tolik pěkných ženských, které mají rády pozornost a drobné projevy náklonnosti.

Skutečný chlap ze své ženy nedělá svojí matku, ani sexuální objekt, a tak se nedostává do pozice příživníka, který si krade pozornost jiných žen skrz malé službičky a tím si dobíjí svoji iluzi muže. Skutečný muž je věrný svému srdci. Co to znamená? On si vybral ženu. Ne jenom proto, aby splnila roli milenky, porodila děti a starala se o něj a o domácnost. Nepoužívá ji. Žije s ní. A to je jiná úroveň práce se sebou. Tento muž se umí velice dobře ovládat. Ví, co se v něm děje a sleduje to. Dává velkou váhu taky tomu co cítí, projevuje, říká jeho žena. Neodkládá. Ví, že načasování je klíčové pro dosažení úspěchu. Akceptuje změnu jako konstantu. Počítá s tím, že cesta v partnerství mu dá zabrat. Neobviňuje ženu ze svého nepohodlí. Nečeká od ženy, že se o jeho pohodlí postará. Naopak, on se stará o její pohodlí. A tím sílí. Kdyby dělal opak, tak slábne a jeho lenost ho dostane.

Skutečný muž ví moc dobře, jak je lenost dravá. A svádí s ní boj celý život. Nechce jí propadnout. Je to pole, na kterém vždy vyhrává svůj vlastní vnitřní boj.

Nečeká, až mu věci padnou z nebe. Dělá, tvoří, je aktivní a hlavně se nevzdává. Nepotřebuje, aby ho okolí potvrzovalo. On sám svoji cenu zná. Nemusí ji dokazovat. Opírá se o ni a tvoří.

Zušlechťuje životní prostor v sobě i kolem sebe. To, co dělá, je pro něj důležité nejen z hlediska krátkodobého. Nedívá se jenom na to, co z toho získá, jaký profit z toho má teď. Ale dívá se i na dlouhodobější následky svých činů. Nechce být hrdina, který vyšplhal na vrchol po zádech jiných lidí. Chce být hlavně rovný sám před sebou.

Jak jedná skutečný muž vůči jiným ženám?

Respektuplně, pozorně, a ne flirtovně. Nebere si, spíše dává. Není galantní kvůli tomu, aby získal obdiv ženy, aby na ni udělal dojem. Dělá to proto, že ona je žena a on je muž. Jeho motivace nevychází z egoistické roviny. Nedělá to pro svůj zisk. Dělá to proto, že je muž. A když je muž, tak se nebude chovat jako dítě. Chová se zodpovědně. To znamená, že je k ženě pozorný, ale ne slizký. Nevtírá se. Respektuje její srdce a taky svoje. Pokud o ni nemá seriózní zájem, tak si na flirt nehraje. Uvědomuje si totiž, že žena je citlivá a vnímavá. Proto si s ní nezahrává. Je zodpovědný vůči následkům svých činů. To znamená i to, že pokud vzbudí zájem a lásku ženina srdce, tak je za to zodpovědný. Dává proto pozor, co vytváří. Rovněž nevytváří žádné marné iluze u žen, které jsou vypočítavé a chtějí ho ulovit pro svůj vlastní prospěch. Těmto ženám dává jasně najevo, že tuhle hru nehraje a že opravdu nemá zájem o nic. Ani to zkusit. Tento muž totiž moc dobře ví, že žena má nad ním moc, pokud jí to on dovolí. Má respekt k ženské síle a moci, která souvisí s krásou a šarmem.

Nenamlouvá si, že je titanový a nic se ho nedotkne. Proto ví, že malý krůček směrem, kterým ho vypočítavá kráska svádí, může vést ke skoku, za který se pak bude stydět. A tak neudělá radši ani ten malý krůček. Řekne ne tehdy, když to ještě jde. A nenamlouvá si, že to zvládne a nic se nestane. Zná své slabosti a respektuje je. Je to jako odolat dortu tehdy, když se na něj jenom díváte. To je snadnější, než ochutnat kousek a pak říct ne aodložit talíř s nakousnutým dortem, který chutná. V té chvíli už hrají roli chutě, touha odevzdat se blahu. A většina lidí ten talíř nedá stranou. Sní dort a pak si daný akt vyčítá. Správný chlap tohle zná a tak, když nechce se ženou mít nic seriózního, tak neudělá žádný krok směrem k ní. Má přeci jasný cíl a toho se drží.

Chce tu pravou pro sebe a tak nebude ztrácet čas s nikým jiným.

Co v případě, když adeptku na tu pravou potkal, spatřil? Zaměří se na ni. Nedovolí ji, aby ho přehlížela. Upoutá její přirozenou pozornost. Nedělá na ni jenom dojem. Nechce se potvrdit skrze její zájem o něj. On ji opravdu chce. Navázat s ní kontakt, aby se poznali – skutečně poznali. To znamená její srdce, její touhy, její strachy, její sny, plány. Proč? Ne, ne proto, že se o tom píše v příručkách, nebo ví, že to na ni zabere, když bude ze začátku romantický.  Má k tomu absolutně uzemněný a pragmatický důvod. On ví, že pokud se do sebe zamilují a on ji získá pro společnou cestu životem, tak se o ni bude starat. Bude to on, kdo bude plnit její přání. Kdo se bude kvůli ní namáhat. Hýčkat ji a ujišťovat o tom, že svět je krásný a stojí za to tady tvořit. On bude její opora a přístav lásky, jistoty v moři ostatních lidí. A bude to její úsměv, který ho bude oblažovat, její ocenění, které zahřeje jeho srdce, její pozornost a něha, o kterou bude stát nejvíc ze všech žen světa. Proto to dělá.

Jde mu o celý život. Jeho i její. A tento ušlechtilý záměr je cítit ve všem, co dělá. Od prvního pohledu až do posledního v jeho životě. Žena to cítí, intuitivně ví, že je to na vážno. Ona ví, že tento borec si nehraje. Že ji zve do společného tvoření života. A to je pro ženu absolutně sexi, když ho ona chce. Anebo to vyvolává strach a pochybnosti, když ho ona nechce. Nebo potřebuje více času ho poznat, aby věděla.

A tady je zásadní rozdíl mezi chlapečkem a chlapem. Pokud žena neví a potřebuje více času, zkušeností a lásky, aby věděla jestli s ním chce jít dál na cestě partnerství, nebo ne, tak chlapeček se stáhne. Vnitřně se ho to dotkne, že jí nestačí, co on nabízí, co ji dává a cítí se záhy nedostatečný. Následně reaguje tak, jak mu jeho strategie přežití velí: urazí se, nevolá ji, začne balit jinou ženu, ztrácí zájem, už není tak pozorný, nebo se zachová jako by ona byla muž – nechá ji samotnou, ať si na to přijde sama, přesně tak, jak to dělá muž. Na rozdíl od ženy, pro muže samota k tomuto účelu funguje, pro ženu ne. Ona potřebuje opak. Potřebuje, aby se on nelekl, aby  zůstal a dával ještě víc, aby ji ještě víc miloval a nepolevil. Bez ohledu na výsledek. Aby riskoval. Chce vidět, vnímat a cítit jeho sílu, jeho odvahu a rozhodnost. Přirozeně stojí o chování zralého muže, který dává lásku dál, beze změny , aby si ji získával dál.

Aby její „možná“ proměnil na „Ano“.

To ve své podstatě žena chce. Ale jelikož jí byly celý život předkládány vzory „nemužů a chlapečků“ s tím, že tohle je muž a takto se chová, tak má ona zapsáno, že toto je muž a hotovo. Což je lež, kterou ona cítí, ale zkušenější ženy ji radí, aby se s tím smířila, že to jinak nebude. Aby přežila tento rozpor, tak začne manipulovat samu sebe, a znásilňovat své potřeby proto, aby jí daný muž postačoval. Vevnitř tím zabíjí své srdce. Ona chce skutečného, odvážného, milujícího a silného muže, který jde pořád dál a vyvíjí se spolu s ní, aby ji pořád dokázal příjemně překvapit. Nestojí o muže, který je laskavý jenom tehdy, když ona s ním souhlasí, když ji stačí to, co on nabízí. A v momentě, kdy má ona větší nároky, tak on se sekne. To ženu mění na matku ve vztahu k němu. A on zůstává chlapečkem. Okolí ale tvrdí, že toto je muž, chlap. A tak se ona snaží podřídit, nebo bojuje.

Když muž zůstává dítětem.

To je vždy, když muž dovolí, nebo vyžaduje po své ženě, aby se chovala jako jeho ideální matka. Aby kontrolovala své emoce kvůli němu. Aby kontrolovala, co jak řekne, kdy to řekne. Aby strategicky vybírala moment, kdy a jak mu danou záležitost říct, protože jí záleží na tom, co od něj chce získat. Aby o něj pečovala, aby mu prala, vařila, nakupovala, uklízela. Zabezpečovala domácnost, děti. Aby sebe kladla na poslední místo. Aby sdílela jeho pracovní strasti, aby ho podporovala a ujišťovala. Když tohle muž od ženy žádá, nebo to žena dělá ze svých důvodů, tak dojdou k jasnému cíli. Kastrují se navzájem a jejich sexualita umírá. Jsou z nich dvě výkonné jednotky zabezpečující domácnost.

Když žena musí řešit mužovo pohodlí, jak fyzické, tak citové a mentální, tak ztrácí o muže skutečný zájem. To ji posouvá do role matky vůči němu. A když si to muž nechá líbit, tak  se neposune dál. Nedozraje v muže. Zůstává chlapečkem, který je v hodně případech navázaný na svou biologickou matku. Když se on stará o svoje pocity, jak se cítí a dbá na to v první řadě, aby jemu bylo dobře, tak zakrní. Nevyléčí si svá zranění. Ale potlačí je ještě hlouběji do svého nevědomí, aby ho neobtěžovaly. Co se stane s takovými zasutými a nevyřešenými vzpomínkami? Na začátku je rozeznatelné „odkud vítr vane“. Například je jasné, že muž nemá rád, když mu do věcí povídá matka. Když toto nevyřeší, tak bude časem pokládat tuto vlastnost za svoji vůči všem. Nebude mít rád obecně, když se k jeho názorům, činům budou lidi vyjadřovat. Ačkoliv je to někdy ku prospěch vyslechnout si i jiný úhel pohledu. Je to následně práce při přepisu Limbického otisku dopátrat se zdroje návyků, které nám neprospívají. A tak je postupně formována osobnost člověka, skrze zapomenuté návyky, které byly vytvořené jako strategie přežití v domácím prostředí, které nebylo dostatečně respektuplné. Mé semináře ZnovuZrození Muže, ZnovuZrození Ženy, ZnovuZrození Partnerství daná témata řeší.

ZnovuZrození Muže je seminář přepisu Limbického otisku a dalších technik, které poskytují muži uvědomit si, kde je, zorientovat se ve vlastním vývoji, vyjít z iluzí a nabrat správný směr v dozrávání v muže. Dále poskytuje možnost přepisu limbického otisku, který ho limituje jako muže. Který mu brání jít dál a dozrávat. Rovněž se tady muži dozvědí mnohé o tom, jak žít šťastně se ženou.

ZnovuZrození Ženy je seminář, kde je prostor pro ženy, aby se uvolnily a našly své vlastní ženské poklady. Aby procítily, jakou ženou skutečně jsou, a uvědomily si, co v životě potřebují ke svému štěstí. Podívají se na to, jak mají nastavenou v sobě odvahu být ženou – skutečnou, autentickou a šťastnou ženou. A přepis toho limbického otisku, který jim doteď bránil v tom být právě takovou skutečnou ženou.

ZnovuZrození Partnerství je seminář, kde se díváme na vnitřní partnerskou interakci každého účastníka. Od ní se následně odvíjí fyzická interakce s partnerem. Přepis limbického otisku partnerství a interakce mužsko ženské energie v člověku  směrem k harmonii a vzájemnému respektu.

Zuzana Hozhoni

 

 

 

 

webu autorky www.hozhoni.eu