MUŽI, ŽENY a trauma?

Mužům se obvykle přisuzuje role násilníků. Někteří muži jsou nositelé vnějšího násilí v rodinách, většina násilníků v kriminálech jsou zřejmě muži. V následujícím vysvětlením v žádném případě nechci omlouvat jakéhokoli chlapa, který páchá násilí, jen chci nabídnout ještě trochu jiný pohled a perspektivu.
Co zažívali naši předci muži za trauma nejčastěji? Nebudeme chodit kolem horké kaše. Hlavním traumatem mužů je válka nebo-li být vojákem ve válce. Byly to války různého druhu a účelu a v různých dobách, ale jejími účastníky a nástroji byli muži. Trpěli velmi i ženy, samozřejmě, ale muži mají ve svém sklepení dost příšer, které stále ještě válčí, nebo jsou na útěku, hledají pomstu, či jsou v hlubokém šoku z toho, co viděli, zažili a to významně ovlivňuje jejich vztah k mužské síle a mužům obecně, ale taky k životu a rodině a vztahům a ženám.

Hmm, říkáš si, jsem moderní chlápek, žiju v míru odjakživa, jak se mě to týká? Nevím, ale viděl jsem dost chlápků, kteří jsou ovládáni svou příšerou ve sklepě a nevědí si rady. Válka je téměř vždy naprostým morálním a etickým a duchovním a společenským zhroucením se do té horší tváře lidství. Poté se lidé drápou zpět do vyššího stavu lidství, ale následky toho zhroucení přetrvává uvnitř lidských duší po staletí, tisíciletí.

Traumatem postižení muži podléhají často násilí, jsou oběti násilí, vyvolávají násilí, podléhají těžkému workoholismu, drogám, ztratili stabilitu a uzemnění, mají nulovou či velmi nízkou schopnost soucítit, stávají se krutými a nevědí proč, utekli do hlavy, do rozumu a žijí téměř bez těla, naprosto téměř kompletně znecitlivěli. Jen těžko se stávají milujícími otci a manželi a těžko nalézají životní spokojenost.
To puzení ze sklepa je ohromné, urgentní a ovládající, vyhledávají poté cokoli, co by jim ulevilo od vnitřního napětí, které vytváří ta příšera ve sklepě. Řešením jsou často drogy, chlast, porno, agrese, nekonečné dosahování cílů, infarkt, mozková mrtvice, kriminál, popírání, že jsou ovládáni příšerou. Jsou to často dvě osobnosti, normální chlápek a příšera ze sklepa.

Kde se vzala příšera? Často tam bydlí už několik generací. Ovládat, kontrolovat, ritualizovat tu příšeru je jen dočasný krok – dobrý krok, ale dočasný, ta příšera potřebuje naprosté bezpečí, a v tom mnoho chlápků prostě nejsou šikovní, obzvlášť orientovat se v těch vnitřních záležitostech není některým mužům dáno. Jo, tak porazit strom, něco opravit, ale opravit sebe samého? Hmm, ale to je prostě velká výzva. Ale z těch všech výzev je to výzva skutečná, pravdivá a hluboce užitečná pro tenhle svět.
Zaplať Buddha, alespoň někteří mužové, tuhle příšeru ritualizovali ve sportu. Sport je ritualizovaná válka, odehrává se ve vyšším etickém rozměru, mnoho sportů je ale hlavně ritualizovaná síla příšery ze sklepa, není to skutečná integrace té příšery, nebo její přijetí ale pouze její bezpečné vypuštění a zase zastrčení zpět do sklepa.

Tahle příšera tahá za nitky mužských reakcí, protože se cítí neustále ohrožená, a je neustále v módu útěk, šok, útok. Děje se to, že se jí okolí dotkne, vyděsí jí ještě víc a chlápek se stane tou příšerou a neadekvátně útočí, neadekvátně utíká, či je neadekvátně odpojen od všeho.


Nejvtipnější mi přijdou muži, kteří tu příšeru racionalizují, ale nevědí o tom. Ta příšera je tahá za koule, ovládá je a oni si to vysvětlí po svém tak, aby se mohli stále akceptovat, nebo aby mohli nějakého jiného chlápka, který tu příšeru třeba i ovládá a kontroluje soudit a hodnotit. Takový umělec bojového umění či pravdivý sportovec mi přijde mnohem inteligentnější než podlý a krutý manažer korporace, ukrytý za fazónou charismatického obleku.

Ženy to mají s chlápkama, kteří mají svou příšeru ve sklepě, těžké. Představte si, že takový chlápek je prostě díky tý příšeře dost přecitlivělej, tu přecitlivělost popírá, protože jeho mužské stereotypy to nedovolují, aby byl přeciltivělej, ale on je přeciltivělej na kritiku / útok / na odhalené selhání / útěk / na neschopnost / šok – zamrznutí.
Problém je v tom, že ženy jsou často ti jediné, které i díky sexu takový chlápek pustí blíž k sobě a když je žena blíž takovému traumatizovanému chlápkovi není možný, aby se nedotkla té příšery ve sklepě. Tomu se prostě nedá předejít. Není možné milovat se s tím normálním chlápkem nebo dokonce s tím skvělým chlápkem, a nemilovat se s tou příšerou ve sklepě. Problém začíná tehdy, pokud žena zasáhne svými slovy, či chováním tu vyděšenou příšeru ve sklepě a to taky dříve nebo později zasáhne, nejde se tomu vyhnout pak nastává moment, že normální skvělý chlápek mizí, přichází buď agresor, násilník, útočník nebo přichází útěk do bezpečí, chlápek si obvykle hledá jiný přístav, jinou ženu anebo přichází odpojení, disociace, šok což je pro ženu šílený, protože najednou má chlápka, ale nemá kontakt, necítí ho. A chlápek samozřejmě nedokáže takové reakci předcházet a tak jí popírá, nebo utíká, ale neumí převzít zodpovědnost za tu příšeru ve sklepě, což je první krok k ovládnutí příšery.

Druhý problém je, že pokud žena s takovým chlapíkem je dlouho, stává se součástí jeho traumatu a zamotává se do pavučin té příšery ve sklepě a některé ženy to dělají s podvědomou touhou takového chlápka zachránit, vysvobodit, ale to neklapne. Sami sebe do toho sklepa uvrhnou.
A pak se ptají, existuje vůbec normální chlap? Který nemá ohromnou příšeru ve sklepě? Ano existuje, ale každý má alespoň příšerku, to si pište Ale to samé mají ženy.

Mluvím zde o mužích a mužském traumatu. Je to jen omezená reflexe a znalost, život je mnohem kreativnější a složitější než můj názor. Zároveň i ženy mají své příšery ve sklepě a celé se to může dít právě přesně naopak To poslední, co ty příšery potřebujou je ještě větší zavržení. Potřebují bezpečí a postupné zklidnění a přijetí a uvolnění stresu a sjednocení. Příšery jsou jenom vyděšené a vystrašené části naší osobní, kolektivní, národní, světové duše. To, co ta příšera dole v podzemí prožívá je oddělenost, tím trpí nejvíce. Není to fyzická oddělenost, je to citová a emoční a duchovní oddělenost, respektive silný stav vnímání oddělenosti, to vytváří tu hrůzu.

Dalším aspektem je vysoká míra stresu uvnitř nervového systému. Tato vysoká míra stresu způsobuje rychlé neadekvátní reakce, ale také úzkosti, deprese, jsou to jednoduše reakce těla na nezvladatelnou intenzitu stresu, který je potřebný k útěku/útoku. Pochopte prosím, že tahle příšerka prostě žije v permanentním, nikdy nedokončeném stresu z traumatické události, která se mohla stát i 6 generací nazad a pro tuhle část je to, jakoby se to dělo stále a stále dokola.

Jsou muži, kterým je to ukradený, co tady píšu, pro ty to nepíšu. Jsou muži, kteří tomu nerozumí, pro ty to píšu i když tomu zatím nerozumí. Jsou muži kteří rezonují a možná jejich instinkt, říká, na tom něco je. Ti kterým je to ukradený a žijou pod vlivem té příšery. Ti hold budou procházet příčiny a následky běžného zákona, života, zmatku, šťastných a nešťastných okolností, budou stále ukazovat směrem k druhým, že oni jim vylili pivo. Zde není řešení, protože vyřešení příšery je možné pouze při postoji “začínám sebou”.

Mnoho terapií pracuje s tzv. znovu prožíváním takových situací, jsou to tzv. regresní terapie, kterých je velká řada od oficiálních až k alternativním. Problém je ten, že pokud příšera při regresi není ve skutečném bezpečí, terapie způsobí tak nanejvýš retraumatizace a katarzi příšery, což může někdy vypadat jako léčení, ve skutečnosti  to může být ještě hlubší uzavření se.

Základním zdrojem bezpečí je láska, láska božská, je to ten nejsilnější zdroj bezpečí, který kdokoli může najít. Chlapi často hledají boha, někteří hledají, jak by se opravili a skrze to se dostanou k bohu a někteří hledají boha a skrze to se dostanou k sebe-opravení se. Každopádně žádný chlap, který se vydá k bohu, k sobě, dovnitř, se nemůže vyhnout těm příšerám, jednoho dne bude muset požádat o pomoc někoho, kdo mu s nimi pomůže. I bůh mu říká, je třeba být součástí něčeho většího, silnějšího, mít někoho na pomoc, skupinu, mužský kruh, průvodce, přírodu, metody, aby jsi zase mohl jít sám v bohu.

A taky k tomu tady je muzskykruh.cz bezpečné místo pro nebezpečnou pravdu.

Autor:

Zdenek Weber 44 let,

je zakladatel organizace muzskykruh.cz a certifikovaný mentor osobního rozvoje a neformálního vzdělávání, studoval somatic experinecing ( věda a metoda o traumatu ), rodinné konstelace, mužské skupiny, 20 let hrál hokej a věnoval se silovým sportům, 15 let je praktikujícím tibetského budhismu a dalších mystických tradic, je učitelem meditace a přes 15 let vede mužské skupiny, přechodové rituály, partnerské workshopy, vydává knihy, on-line programy, akce pro otce Taťkárium, pro rodiny Rodokmen, každý rok pořádá duchovní poutě do Izraele a do Indie.
Je dlouholetým průvodcem vision questu tzv. hledání vize. Jeho přednáškami, kurzy, výcviky prošlo přes 5000 lidí.